velikost "0", rozchod 32mm, M 1:45

Úprava nevyráběné elektrické lokomotivy SBB/CFF kat.č. 108/3AC na DC

 
Přestavba již nevyráběné elektrické lokomotivy SBB/CFF kat.č. 108/3AC pro provoz na DC s trafem FZ1.
jen změněno z galerie na článek Rozhodl jsem se vrátit k tomuto příspěvku, který byl původně jen příspěvkem v diskuzi, ale vlastně inspiroval vznik těchto stránek, za účelem výměny informací mezi příznivci ETS.

Lokomotiva je již nevyráběný model, který ve skutečnosti vypadá lépe než na fotkách s pořizovací cenou kolem tisíce Kč. Cena modelu je na první pohled "za hubku", ale zapotřebí počítat s dalšími náklady na úpravu (motor, soukolí, nějaká el. k diodám, nárazníky).


Metodou pokus - omyl jsem se rozhodl upravit malou červenou elektrickou lokomotivu SBB/CFF pro provoz na ETS kolejišti (pro začátek jen s obyčejným trafem FZ1). První postřehy z mého pátrání.

Lokomotiva je již nevyráběný model, který ve skutečnosti vypadá lépe než na fotkách s pořizovací cenou kolem tisíce Kč. Cena modelu je na první pohled "za hubku", ale zapotřebí počítat s dalšími náklady na úpravu (motor, soukolí, nějaká el. k diodám, nárazníky).

Silnou stránkou modelu je exkluzivní polomatně červená barva s jednoduchým černým tampotiskem.

Model mě překvapil výbornými jízdními vlastnostmi, což je asi způsobeno přidaným velkým závažím, které snižuje těžiště.


Lokomotiva je určena pro provoz na tříkoleji a na střídavý proud.

Po demontáži karoserie jsem zjistil, že ETS provádí změnu pouze vložením elektronického modulu mezi sběrače proudu a vlastní elektromotor, který je stejnosměrný, tj. standardní jaké používá ETS (mabuchi nebo igarachi) ve všech modelech.


 

Po odstranění tištěného spoje se "šváby", které pro mne nepochopitelný zázrak změny AC/DC provádí, jsem motor narouboval přímo na přívodní dráty od sběračů proudu ze soukolí.

Sběrače jsou opět standardní jako u běžného DC ETS a soukolí jsou izolované (L-P).

Po odpájení nebo odstřižení propojovacího drátu spojujícího sběrače z pravé a levé části soukolí (je umístěn přímo v pojezdu) získáte běžný DC pojezd ETS.


Po následném demontovaní středové sběrače, a  připájení vodiče k uvolněné "straně" jsem "nouzově" upravil napájeni motoru z dvoukoleje.

Další problém jsou soukolí lokomotivy, která jsou s vysokými nákolky (ozn. HF u ETS) a pro podsunutí středového sběrače u tříkoleje byla ETS použita větší soukolí. Frézovat neumím, tj. jediná možnost koupit u ETS nebo použít soukolí z nějakého vraku. Já jsem je obstaral z ETS, v černé barvě.


Soukolí lze celkem dobře rozebrat a „přeosičkovat", jen to asi není zdravé to opakovat, protože se středy kol "vyžužlávají". Dále je nutné přehodit na jednu osu náhon a ets-spojku, která uvolňuje nápravy.


Vnitřek pojezdu jsem si předem vyfotil, abych jej pak poskládal v původním uloženi, to platí zvláště o plastových pouzdrech os. Pozor při zpětném sestavovaní, skládejte velmi opatrně, aby nedošlo k ohnutí nebo skřípnutí měděných sběračů o vnitrní strany kol.

 

Trochu si chce také pohrát s nastavením ojnice soukolí (to si uvědomte již při kompletaci nových koleček na osičky, protože nová soukolí ETS bez HF nemají úplně stejné vzdálenosti mezi přední a zadní nápravou, ale použit je lze vymezením vůle šroubku ojnice.

Modely jsou v "americké" verzi tj. bez nárazníků (jen s centrálním spřáhlem), ty je možno dokoupit v ETS ks cca 10,-Kč. Uf-uf, tak byť laicky, ale pro FZ1 hotovo a použitelné. Zásadní poučení je, že se nemusel měnit motor což při cenách ETS tipuji (se šnekem na hřídeli) na nejméně 1500,-Kč. 

Přelepku ETS, kterou je slepen pojezd s rámem lokomotivy, jsem přelepil průhlednou lepicí páskou, obstřihl a "zamaskoval" otvor v dolní časti pojezdu. Další práce mne čeká s uvedením osvětlení do provozu, které se má přepínat dle směru jízdy, prý je to velmi jednoduché pomocí diod, ale jak píši mé elektroznalosti končí u jednoduchých obvodů merkurky. Tedy loko mám pojízdnou, ale ne s pulsním trafem ETS, to je záležitost ETS tlumivky.