velikost "0", rozchod 32mm, M 1:45

Řada IVb UTD (412.1 ČSD) – vlastní stavba

Po ročním usilovném kutění se mi podařilo dohotovit model nákladního stroje UTD řady IVb, později ČSD 412.1

 
Řada IVa (vlevo)  a  IV b (vpravo) UTD (Zdroj Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy)

Galerie obrázků v plném formátu ZDE

Předlohou se stala historická lokomotiva IVb Ustecko-Teplické dráhy, kořeny jejíž konstrukce (původní řada IVa UTD byla téměř totožná s IVb,  měla jen litá kola a mírně odlišnou výhřevnou plochu) sahají až do první poloviny 80. let 19. století. Lokomotiva byla výrobkem fy Hartmann, Chemnitz. Poslední z nich byly vyřazeny ve 40. letech 20. Století a některé dosluhovaly ještě v 50. letech jako vytápěcí kotle.

Kromě toho, že bývalá UTD je mi blízká geograficky, byl výběr předlohy silně ovlivněn i faktem, že právě řada 412.1,celého z velkého množství vzhledově si podobných typů „čtyřkoláků“, vyrobených v druhé polovině 19. století,
má v měřítku 1:45 podvozek rozměrově nejbližší k tomu, který je možno si opatřit v ETS (např. Arcivévoda Karel).
Pro stavbu jsem měl k disposici typový nákres a půdorys, několik málo fotografií z provozu (většinou ale řady IV a). Detaily, včetně tendru jsem dělal na základě fotek tříspřežné řady IIIa, vyrobené rovněž v továrně Hartmann, jejíž jeden exemplář se zachoval a je k vidění v depozitáři NTM v Chomutově.
Pro model jsem za předlohu vybral stroj z druhé sěrie, v podobě, jak jezdiluž u ČSD




Poznámky ke stavbě:

Největším problémem na cestě k modelu se ukázal být Alanův-Trickův rozvod, kterým byla lokomotiva IVb osazena. Nechtěl jsem jej nahradit sériově dodávaným Heusigerovým rozvodem od ETS, a tak jsem si ho sám musel udělat. Největší potíž byla s přesností výroby. Nemám k disposici slušný soustruh, a tedy jsem sesadil srdce rozvodu tvořené dvěma excentry umístěnými na klice vyložené do středu hnacího kola, z několika dílů. Rozměry táhel nesoucích kulisu šoupátka tak musely být bohužel mírně předimenzovány, aby táhla snesla případné síly mimo osu vzniklé nepřesností výroby. Pro jednoduchost jsem rozvod nastavil do polohy „neutrál“, což sice moc neodpovídá skutečnosti, ale výrazně jsem si tak zjednodušil kinematiku a nemusel řešit potíže se stabilitou celého mechanismu. Po několika pokusech vzniklo velmi spolehlivě fungující kompromisní řešení. Stejně jako skutečný rozvod, se musí ale pečlivě mazat. Zejména při nízkých teplotách.