velikost "0", rozchod 32mm, M 1:45

2/2019 Michal53

Tenhle článek je tak trochu z modelářského pravěku. Když se kolem sebe rozhlédnu, musím říci, že teď jsou samozřejmostí lepty a přicházejí i tisky, takže to, o čem tady mluvím, se opravdu pomalu stává prehistorií.

Moderní technologie jsou fajn a jsou mi vcelku blízké (původním, teď už skoro zapomenutým, vzděláním jsem strojní a počítačový inženýr), ale v modelařině je považuji tak trochu za podvod. Když chci modelovat, tak sedám k počítači akorát když kreslím návrh (pokud mi nepřijde prostý náčrt tužkou a orýsování na plech rychlejší), hlavní práce patří mým rukám, cílem je odpočinout si od intelektuální zátěže každodenního zaměstnání (původní smysl hobby).

Předesílám, že moje nýtování, rozhodně není dokonalé.

Někdy si řadu nýtů předrýsuji, někdy, pokud najdu vhopodnou velikost, používám nýtovací kolečko od pana Litomyského (v podstatě zmenšené rádýlko - ozubené kolečko v držáčku, s odpovídající roztečí zubů - tím, jak se trochu přitlačí a jede po povrhu, zanechává za sebou pravidelné tečky). Tak si na rubu naznačím polohu budoucích nýtů a pak je vybouchávám z rubové strany.

Původně jsem ty nýty pak vytloukal z rubu přímo do konstrukčního ms plechu tl. 0,4 mm. To ale nebylo ono, nýty byly trochu neohrabané a tak to používám teď už jen tam, kde to jinak nejde, případně, kde jsou nýty ve skutečnosti opravdu velké. Většinou veškeré povrchy, na nichž má být nějaká struktura (nýtování, "švy", kosočtverečná struktura) dělám dvojité, základ z ms plechu a vršek z velmi tenké hliníkové desky pro tiskařské účely (tl. 0,1 až ,02 mm - ve velkém množství zdarma recyklát z nedalekého grafickho studia). Hliník musím ale na ms plech lepit, bezvadný je Chemopren. Drží a vytrží i lehké pájení v okolí (opatrně). Tahle technologie je ale náročná na cvik, nýty vybouchávám "kalibrovaným" poklepem na rýsovací jehlu upnutou ve sklíčidýlku, chvilku mi pokaždé trvá, než se povede nacvičit tak, aby všechny nýty byly stejné a správné velikosti. Záleží i na podložce.


 

Pořád ale má plech tendenci se deformovat ve směru řady nýtů - je to trochu vidět na bočních stěnách tendru při pohledu z větší vzálenosti.

Velmi jemné nýty je možno znázornit s určitou licencí i přímo pomocí nýtovacího kolečka na lícní straně mosazného plechu


 

Viděl jsem postup, kdy si kolega sestavil "nýtovačku" skládající se z podstavce z ploché ocelové destičky s dírou odpovídající velikosti nýtu a do ní zapadal hrot upevněný v rámu spojeném s podstavcem. Nýtovaný plech se položil nýtovaným místem pod hrot rubem nahoru a pak se do hrotu bouchlo. Nýty pak vycházejí perfektně a deformuje se jen to místo nýtu. Zatím jsem to nezavedl, protože ten systém s tím hliníkovým tenkým plechem je sice horší, ale jen o málo, zato hodně jednodušší.

Kosočtverečnou strukturu ryji rydlem Tamya podle kovového pravítka. Otročina, ale funguje jako bezva relax. Rýha je negativní, ale hliník se kolem ní vytlačí nahoru a po natření se rýha skoro uzavře a struktura vypadá vcelku věruhodně.

Dovětek:
Emailem jsem od kolegy Kmoníčka obdržel poznámky:
- pro výrobu jednotlivých modelů se lept nevyplatí (a rovněž ani 3D tisk)
- pro vypichování nýtů je vhodné použít spíš tupý hrot.
- nýty je možno "zarovnat" gumovou paličkou - nutno vyžoušet (závisí na tvrdosti materiálu, ne všechny hliníkové desky jsou stejné, a podkladu, na kterém se provádí)


Text a foto Michal53

16.02.2019 10:20:22
ets
Trochu nejen o modelové železnici ETS
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one