velikost "0", rozchod 32mm, M 1:45

Kat.č. 139 - čtyřnápravová parní lokomotiva ČSD řady 400.0

Mat mě poprosil o malou recenzi modelů kat.č. 139  - čtyřnápravové parní lokomotivy ČSD řady 400.0  (tj. shodná loko po přeznačení s kat.č. 138  - parní lokomotivou soukromé dráhy č. 1 "Maffersdorf" G1 - Vratislavice nad Nisou ).
Tak čím začít? Po té co ETS vyprodukovalo pojezd se čtyřmi soukolími, hledalo zjevně vzory, které by přizpůsobilo tomuto pojezdu, ty se poté staly vrcholem firemní vano-budko skládačky v rámci sortimentu ETS. Tedy dle mého subjektivního názoru na samotné loko není žádný element, který by již nebyl "okoukán" na předchozích modelech, nicméně jasnou silou modelu je vyvážená a kompaktní stavba a jemný tampotisk (v případě Maffersdorfu oko zvyklé na "ČSD černé můry" osvěží lahodná zeleň). Modelovost neposoudím, protože jsem neviděl foto historických předloh nebo je samé.

Opět dle mého subjektivního názoru, velmi věrohodně a modelově působí tampotiskové provedení rámování van a rozvodů, štítek s označením lokomotivky a štítky s označením státního znaku, ČSD a řady a otevírací dvířka dýmnice a v neposlední řadě i samotný pojezd.


Technicky ETS řešila i průjezd loko zatáčkou a výhybkou, volným uložením první, druhé a čtvrté nápravy, které horizontálně plavou v plastových těsněních a posuv je vymezen vůlí ojnic. Sám jsem tuto loko nikdy nevyzkoušel na "velkém" kolejišti, ale na běžné výhybce jsem problémy neměl a trojcestná výhybka ETS je neprojetelná prakticky pro všechny modely. Pokud si dobře prohlédnete video z kolejiště v US právě čtyřnápravové lokomotivy spolehlivě projíždějí tratí i v dlouhodobém provozu (a to i na postrku).

Loko již má všechny moderní prvky modelů  ETS, tj. ETS tlumivku, nový pohon se šnekovým převodem a ETS-spojku odpojující pohon při stání.Osobně si myslím, že 310 společně s 400 nesmí chybět v žádné sbírce, která je orientována na modely ČSD.


A trocha historie lokomotivní řady 400.0 nejmenších čtyřspřežních tendrových lokomotiv u nás. Liberecko - jablonecko - tanvaldská dráha si pro dopravu nákladních vlaků zakoupila dvě čtyřspřežní tendrové lokomotivy, které vyrobila lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě v roce 1888 s výrobními čísly 3203 a 3204. Společnost lokomotiva označila čísly i jmény G1 - Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou) a G2 - Proschwitz (Proseč nad Nisou). Kotel lokomotiv měl 152 žárnic. Rošt kotle měl plochu 1,3 m2 a celková výhřevná plocha kotle byla 83,m2.


Na dýmnici byl komín Prüsmann, za dýmnicí na kotli byl parní dóm se šoupátkovým regulátorem a pojišťovacími záklopkami, uprostřed kotle byl malý písečník a za ním plnicí otvor. Tlak páry v kotli byl 10 barů. Vnitřní rám lokomotiv byl plechový bez odlehčovacích otvorů. První tři dvojkolí byla v rámu pevná čtvrté mělo oboustranný posuv ± 12 mm. Pro snížení pořizovacích nákladů na lokomotivy, byly všechna kola plná s otvory pro mazání nápravových ložisek z vnější strany lokomotiv. Lokomotivy měly celkový rozvor 3270 mm z toho pevný byl 2180 mm, proto mohly lokomotivy projíždět oblouky o nejmenším poloměru 135 m. Parní stroj měl vnější parní válce o průměru 420 mm a zdvihu pístů 480 mm. Šoupátka byla poháněna Allan - Trickovým rozvodem. Tyčová ložiska spojnic a ojnic měla stavěcí klíny, které se v jednoduchých podmínkách údržby a provozu osvědčovaly. Budka lokomotivy byla malá. Vodojemy po stranách kotle měly objem 4 m3 vody, byly umístěny výše, aby byl umožněn přístup k pružnicím lokomotivy nad ložiskovými skříněmi. Uhlák byl umístěn na levé straně za vodojemem a měl objem 1,5 m3 uhlí. Lokomotivy měly jednoduchou sací brzdu a ruční brzdu, obě brzdy působily jednostranně na kola pevných dvojkolí lokomotivy. 

Provoz na Liberecko - jablonecko - tanvaldské dráze řídila Liberecko - pardubická dráha a tak po dodávkách nových a výkonnějších lokomotiv řad 11 G až 15 G (u ČSD 313.4) v roce 1894 byly obě lokomotivy přesunuty na trať ze Smržovky do Josefova Dolu, kde sloužily až do třicátých let dvacátého století. Přestože lokomotivy měly hmotnost na nápravu jen 9 t, ale díky pevnému rozvoru a možnosti projíždět oblouky o nejmenším poloměru 135 m této trati moc nevyhovovaly.

Později byl provoz na trati převzat Rakouskými státními drahami, které lokomotivy přeznačily na řadu 78 s inventárními čísly 10 a 11 a lokomotivy nadále zůstaly na trati Josefův Důl - Smržovka. Po roce 1918 obě lokomotivy převzaly ČSD a přeznačily obě lokomotivy na řadu 400.0, nemodernizovaly je a nepočítaly s nimi do ani budoucnosti. Na konci třicátých let dvacátého století byly obě lokomotivy staženy z traťového provozu na trati Josefův Důl - Smržovka a nasazeny na posun ve výtopnách v Liberci a Teplicích. V roce 1933 ČSD obě lokomotivy vyřadily.


Historie a technické údaje převzaty ze stran: http://parniloko.vlaksim.cz/


11.04.2013 21:26:41
ets
Trochu nejen o modelové železnici ETS
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one